evidence.ninja

Bleskové vyvracení klimatických mýtů

evidence.ninja je první pomoc v informační krizi – nástroj, který s pomocí umělé inteligence bleskově odhalí klimatické mýty.

Nejnovější články

Ropné a energetické společnosti o svém vlivu na klimatickou změnu věděly přinejmenším od konce padesátých let, prováděly vlastní výzkum, a dokonce se připravovaly na budoucnost ohroženou klimatickou krizí. Před veřejností však desítky let tajily zjištěná fakta a zpochybňovaly sílící varování vědců. To jsou hlavní závěry zprávy, kterou koncem září publikovalo americké Centrum pro klimatickou integritu.

Čti dále

Petr Vidomus |

Zatímco referenda o větrných elektrárnách jsou v Česku běžná, tématem voleb se obnovitelné zdroje dosud stávaly jen zřídka. S letošními komunálními i senátními volbami se to mění. Koktejl dezinformací šířený „protivětrnými“ spolky se odráží ve složení kandidátek a jitří také vztahy v obcích.

Čti dále

Petr Vidomus |

Atlas klimatických mýtů

Mapa klíčových aktérů, narativů a sítí, které stojí za popíráním změny klimatu

Sledováním toku finančních prostředků, rétorických vzorců a institucionálních vazeb atlas odhaluje strukturální logiku popírání a jeho roli při oddalování opatření v oblasti klimatu.

Prozkoumej atlas

Nejnovější debunky

Fact-check

Kolik skleníkových plynů skutečně vzniká v Česku kvůli potravinovému odpadu?

Fakt

Potravinový odpad v Česku netvoří polovinu emisí skleníkových plynů. Celé odpadové hospodářství, kam potravinový odpad hlavně spadá, tvořilo v roce 2024 jen 5,7 % národních emisí (5,52 z 96,21 milionu tun CO2eq) a zemědělství 7,7 %. Největší podíl mají energetika, doprava a průmysl, dohromady zhruba tři čtvrtiny emisí. Číslo „polovina“ pochází z globálních studií, podle nichž tvoří potravinové ztráty a odpad zhruba polovinu emisí potravinového systému, tedy pěstování, zpracování, dopravy a spotřeby jídla. Potravinový systém přitom tvoří jen asi třetinu světových emisí. Tvrzení vytváří klamný dojem tím, že údaj o jedné části hospodářství a o celém světě vydává za podíl na celkových emisích Česka.

Čti dále

Fact-check

Přispívá plastové znečištění k oteplování oceánu?

Fakt

Znečištění oceánů mikroplasty nijak měřitelně k nárůstu teploty oceánů nepřispívá. Oceán se ohřívá, protože Země má změřenou energetickou nerovnováhu způsobenou především skleníkovými plyny: více než 90 % přebytečné energie končí v oceánu a rychlost oteplování oceánu se v posledních dvou dekádách více než zdvojnásobila v důsledku zesíleného skleníkového efektu. Produkce plastů roste také — takže jakákoli průmyslová křivka namalovaná do stejného grafu vypadá „paralelně". Laboratorní studie, na kterých zpráva staví, měřily pouze nepatrné změny tepelného chování vody při koncentracích částic 40–160 mg/l, tedy zhruba desetitisíckrát vyšších, než jaké mikroplasty dosahují v oceánu, a zpráva nikdy nevypočítá, jak by se takový efekt přenesl na celý oceán. Tvrzení vytváří klamný dojem tím, že staví vedle sebe dvě rostoucí křivky a vynechává známou fyzikální příčinu i aritmetiku koncentrací.

Čti dále

Fact-check

Jaký vliv mají větrné elektrárny na ptactvo?

Fakt

Větrné elektrárny ovlivňují okolní faunu, včetně ptactva. A úmrtí ptáků skutečně způsobují: v přímých dopadech (srážky s turbínami) vycházejí podle dostupných odhadů na vyrobenou energii srovnatelně s fosilními zdroji, nebo o něco hůře. Pokud však započítáme i dopady klimatické změny, kterou fosilní paliva způsobují, obraz se obrací a fosilní energetika vychází řádově hůře. Při zahrnutí klimatických faktorů tak větrná energie patří spolu s jadernou k nejšetrnějším zdrojům elektřiny ve vztahu k ptačím populacím. Podle nejčastěji citovaného odhadu připadá na vyrobenou gigawatthodinu u větrných elektráren zhruba dvacetina úmrtí ptáků oproti elektrárnám fosilním. Pokud tedy větrná energie nahrazuje fosilní zdroje, lze očekávat, že celkový tlak energetiky na ptačí populace se sníží. V porovnání s dalšími hrozbami, které pro ptáky představuje člověk, jsou ztráty způsobené větrnými elektrárnami malé. Skleněné plochy budov, kočky či silniční a železniční doprava zabíjejí ptáků řádově více.

Čti dále

Naše mise

Automatizovat monitoring, vyhledávání, klasifikování a vyvracení zavádějících informací o klimatu.

Na čem teď pracujeme

Živý přehled dezinformací

Přehledný seznam způsobů manipulace

Interaktivní časová osa, která vám umožní sledovat aktuální vývoj dezinformační scény, nebo se hlouběji ponořit do jejich podtémat až po samotné články.

Již brzy

e.ninja AI

AI asistent pro rychlé ověřování klimatických tvrzení.

Analyzuje text podle CARDS frameworku a nabízí jasné vysvětlení, ověření, i odkazy na relevantní zdroje.

Již brzy